Endometrióza

Co to je endometrióza?

Endometrióza je stále poměrně neznámé, avšak časté onemocnění, které celosvětově postihuje až 10 % všech žen v plodném věku. I přesto je endometrióza často odhalena až po mnoha letech. Kromě silných bolestí jsou častým důvodem k návštěvě gynekologa i potíže s otěhotněním.

Při endometrióze se tkáň podobná děložní sliznici nachází v místech těla, kde by se normálně vyskytovat neměla. Místa, kde se taková tkáň hromadí, se označují jako ložiska endometriózy. Ta se obvykle vyskytují v těchto místech:

• vejcovody
• vaječníky
• děložní vazy
• Douglasův prostor (úzký prostor mezi zadní stěnou dělohy a konečníkem)
• myometrium (svalová vrstva dělohy)
• močový měchýř
• močovody
• střeva
• pochva
• pobřišnice
• břišní stěna.

Obecně se ložiska endometriózy mohou vyskytovat kdekoli v těle, např. ve slinivce břišní, játrech, žlučníku, kostech, bránici, centrálním nervovém systému nebo plicích. Platí však, že čím dále od dělohy, tím je jejich výskyt vzácnější.

Co se při endometrióze děje v těle?

Ložiska endometriózy se chovají stejně jako normální děložní sliznice. To znamená, že pod vlivem ženských pohlavních hormonů střídavě narůstají, rozpadají se a při menstruaci krvácejí. Rozpadlé zbytky tkáně a krev však nemohou odtékat pochvou jako při menstruaci. Odtékají proto do okolí daného ložiska endometriózy a hromadí se tam. Tělo často dokáže tato nahromaděná ložiska krve odbourat a žena si ničeho nevšimne. V jiných případech však mohou opakující se nahromadění krve vést k zánětům, srůstům, jizvení a cystám, což se pak projevuje různými obtížemi.

Jak často se endometrióza vyskytuje?

Endometrióza je jedním z nejčastějších onemocnění podbřišku u žen. Odhaduje se, že celosvětově jí trpí přibližně 10 % žen v plodném věku. Přesné údaje však nejsou k dispozici, neboť některé ženy s endometriózou nemají žádné příznaky. Jiné ženy mají jen nespecifické příznaky – což mimo jiné vede k tomu, že u nich není stanovena správná diagnóza celé roky (pokud je vůbec stanovena). Odborníci předpokládají, že endometrióza může postihovat téměř polovinu všech žen s velmi bolestivou menstruací.

Endometriózou bývají nejčastěji postiženy ženy ve věku 25 až 35 let. Někdy se však může objevit ještě před první menstruací, nebo naopak až po menopauze.

Jaké jsou příčiny vzniku endometriózy?

V posledních několika desetiletích byl učiněn značný pokrok ve výzkumu endometriózy, patogeneze (vznik a vývoj) tohoto onemocnění stále není zcela objasněna.

Dnešní medicína předpokládá, že na jejím vzniku se podílí několik faktorů:

• Během menstruace může část menstruační krve odtékat „špatným směrem“ a skrze vejcovody se dostat do břišní dutiny. To je přirozený jev, který je označován jako retrográdní menstruace. Vyskytuje se přibližně u 90 % žen. Odborníci předpokládají, že za určitých okolností se mohou zbytky děložní sliznice usadit v břišní dutině a tím „založit“ ložiska endometriózy.
• Zdá se, že při vzniku endometriózy hraje roli i hormonální rovnováha a případné změny ve stavu imunitního systému.
• Určitou roli hrají zřejmě i genetické faktory, protože v některých rodinách se endometrióza vyskytuje častěji.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Nejčastějším příznakem endometriózy je bolest v podbřišku. Často se objevuje před menstruací nebo současně s ní. Může se však vyskytovat i mezi menstruacemi, a během menstruace se zhoršovat. Bolest je obvykle křečovitá, může vyzařovat do zad i do nohou. Kromě toho může být doprovázena průjmem, nevolností a zvracením.

Podle toho, kde v těle se ložiska endometriózy nacházejí, se mohou vyskytovat i další příznaky, například:

• bolest při pohlavním styku
• bolest při vyprazdňování stolice a při močení (zvláště pak během menstruace)
• silná nebo nepravidelná menstruace
• potíže s otěhotněním.

Možné jsou i doprovodné příznaky, jako jsou bolesti hlavy či vyčerpání. Příznaky mohou mít i duševní dopady – u ženy se například může rozvinout deprese. Příznaky endometriózy obvykle ustoupí po menopauze.

Ve velmi vzácných případech, kdy se ložiska endometriózy nacházejí mimo pánev, se mohou objevit i další příznaky, například bolest na hrudi, pneumotorax či vykašlávání krve (hemoptýza).

Závažnost příznaků není u všech žen s tímto onemocněním stejná. Některé ženy mají příznaky jen velmi mírné, nebo dokonce žádné. Jiné ženy mají natolik závažné příznaky, že onemocnění výrazně snižuje kvalitu jejich života, jejich výkonnost v práci, ve škole apod.

Celkově má příznaky přibližně 60–70 % žen s endometriózou. Velikost ložisek ani jejich rozmístění přitom nevypovídá nic o závažnosti příznaků. Někdy i malé ložisko způsobuje velmi závažné příznaky, zatímco velká ložiska některým ženám nepůsobí žádné potíže.

Jaký je průběh endometriózy?

Endometrióza neprobíhá u všech žen s tímto onemocněním stejně. V některých případech ložiska sama vymizí. Jindy se mohou zvětšovat, jizvit nebo vést k tvorbě srůstů a cyst. Konkrétně ve vaječnících se mohou tvořit tzv. endometriální cysty neboli endometriomy. Ty jsou sice neškodné, ale mohou zhoršovat plodnost.

Diagnóza endometriózy

K diagnostice endometriózy se obvykle používá kombinace několika vyšetřovacích metod.

Prvním krokem je podrobný anamnestický rozhovor mezi gynekologem a pacientkou. Kromě silných bolestí v podbřišku bývá častým důvodem návštěvy gynekologa i nemožnost otěhotnět. Poté následuje důkladné fyzikální vyšetření a gynekologické vyšetření.

Lékař obvykle provede i ultrazvukové vyšetření přes pochvu, tzv. vaginální ultrazvuk (obr. 3). Ultrazvukové vyšetření může poskytnout informace o větších ložiscích endometriózy a případných endometriálních cystách. Malá ložiska endometriózy a srůsty však ultrazvukem nelze zobrazit.

Pomocí výše uvedených kroků nemohou lékaři endometriózu s jistotou diagnostikovat, ale mohou mít podezření na její výskyt. Diagnózu lze spolehlivě stanovit pomocí malého chirurgického zákroku, tzv. laparoskopie (obr. 4). Při laparoskopii může lékař odhalit i menší ložiska endometriózy a srůsty.

Již během laparoskopie může lékař jednotlivá ložiska rovnou odstranit. Zároveň odebírá vzorky tkáně, což je označováno jako biopsie. Odebrané vzorky tkáně jsou pak prozkoumány pod mikroskopem, aby se potvrdila diagnóza. Pokud při laparoskopii nejsou nalezena žádná ložiska, je nepravděpodobné, že by se jednalo o endometriózu.

Poznámka: Při podezření na endometriózu nemusí lékař vždy navrhnout laparoskopii. Někdy lze o léčbě rozhodnout i bez tohoto zákroku. V jiných případech je však spolehlivá diagnóza pomocí laparoskopie nutným předpokladem pro to, aby lékař mohl rozhodnout o určité léčbě. Například pokud endometrióza narušuje funkci jiných orgánů.

Další možná vyšetření

V závislosti na příznacích a na výsledcích dosavadních vyšetření může lékař navrhnout i některá další vyšetření – například cystoskopii, kolonoskopii, výpočetní tomografii nebo magnetickou rezonanci. U žen bez příznaků je endometrióza často objevena náhodně (např. když žena podstupuje chirurgický zákrok z jiného důvodu).

Stupně závažnosti

Podle revidovaného klasifikačního systému Americké společnosti pro reprodukční medicínu (American Society for Reproductive Medicine, ASRM) z roku 1996 lze endometriózu podle velikosti a lokalizace (umístění) ložisek rozdělit do čtyř stadií:

• stadium I – minimální endometrióza,
• stadium II – lehká endometrióza,
• stadium III – středně těžká endometrióza,
• stadium IV – těžká endometrióza.

Poznámka: Od roku 1973 bylo navrženo již 22 různých klasifikačních systémů. Dosud tedy neexistuje mezinárodní shoda v tom, jak endometriózu popsat nebo jak ji klasifikovat.

Léčba endometriózy

V současné době neexistuje léčba, která by vedla k úplnému vyléčení endometriózy. Existují však různé způsoby, jak její příznaky zmírnit a zlepšit kvalitu života ženy. Nejvhodnější způsob léčby závisí do značné míry na individuální situaci pacientky.

Rozhodující je například to, zda ženu nejvíce trápí bolesti, potíže s otěhotněním, nebo kombinace obojího.

V úvahu je několik léčebných možností, ať už samostatně, nebo v kombinaci:

• léky proti bolesti,
• hormonální přípravky
• chirurgický zákrok.

Důležitou součástí léčby jsou i další odborníci:

• fyzioterapeut
• psychoterapeut, psycholog
• odborník na léčbu bolestí

Pokud žena nemá žádné příznaky, nesnaží se otěhotnět a nemá narušenou funkci dalších orgánů (např. vaječníků, střev nebo močovodů), léčba není nutná.

Jak může pomoci fyzioterapie?

Endometrióza je provázena celou řadou (nejen) fyzických obtíží, zejména bolestí. Fyzioterapie samotnou příčinu tohoto onemocnění odstranit nedokáže, ale jako součást léčby má potenciál do jisté míry důsledky chronického zánětu zmírnit.

Jedná se zejména o blokády kloubů, uvolnění spoušťových bodů ve svalech, podpora resp. navrácení správného dechového stereotypu, optimálního držení těla apod. Po prodělané laparoskopické operaci je důležité věnovat se také vzniklým jizvám, kdy učíme ženu, jak o ně pečovat a uvolňovat. Pomocí různých technik jsme schopni optimalizovat napětí břišní stěny, břišní orgány i funkci pánevního dna.

Zdroje

1. ENDOTalks.cz, z.s.
2. Fanta M., P. Koliba, H. Hrušková: Endometrióza. Česká gynekologie 2012, 77(4): 314–319. (odkaz vede na web prolekare.cz)
3. Halme J, Hammond MG, Hulka JF, et al. Retrograde menstruation in healthy women and in patients with endometriosis. Obstet Gynecol. 1984;64:151– 154
4. Hrušková H.: Endometrióza: výrazný dopad na kvalitu života ženy. Interní medicína 2011, 13(10): 394–396. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 158 kB)
5. Králíčková M, Vetvicka V. Immunological aspects of endometriosis: a review. Ann Transl Med. 2015;3:153
6. K. Janoušková, T. Pláteníková, M. Hájek, M. Procházka, M. Klugar: Endometrióza a její vliv na plodnost a kvalitu života. Praktický lékař 2018, 98(4): 147–152. (odkaz vede na web prolekare.cz)
7. Tomeš P.: Endometrióza a dyspareunie. Actual Gynecology and Obstetrics 2019, 11: 8–13. (odkaz vede na web actualgyn.com)
8. Salamanca A, Beltrán E. Subendometrial contractility in menstrual phase visualized by transvaginal sonography in patients with endometriosis. Fertil Steril. 1995;64:193–195
9. Sampson JA. Heterotopic or misplaced endometrial tissue. Am J Obstet Gynecol. 1925;10:649‑664
10. Obr. 2 - symptomy.cz
11. Obr. 3 - Vaginální ultrazvukové vyšetření – schematický nákres. ( Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44969113)
12. Obr. 4 - Laparoskopie – schematický nákres. ( Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31118602)