Artróza kolene neboli gonartróza

Autor:
photo-Mgr. Tereza Rothová
Mgr. Tereza Rothová
15. 04. 2024
Rubrika: Fyzioterapie

Osteoartróza je onemocnění, které postihuje klouby, jejich chrupavky až kosti pod chrupavkou. Chrupavka se snižuje, zužuje se kloubní štěrbina a vznikají kostní výrůstky v okolí kloubu. Nejčastěji postihuje velké nosné klouby, tedy právě kolenní kloub (gonartróza), kyčelní kloub (coxartróza) nebo páteř (spodylóza, spondylartróza), ale i rameno (omartróza) nebo klouby ruky. Jedná se o nejčastější degenerativní postižení kloubů a dle WHO je šestým hlavním důvodem vzniku disability.

Artróza vzniká buď bez jasné příčiny, spontánně, tzv. primární artróza. Podkladem je špatný metabolismus kloubní chrupavky, kdy se chrupavka předčasně nebo nadměrně opotřebovává. Přispívají k tomu genetické faktory, např. na ní častěji trpí ženy, a nadměrná zátěž kloubu, nadváha, obezita. Většinou se objevuje už ve středním věku a často postihuje klouby na obou stranách těla.

Při sekundární artróze je příčina vzniku známá. Vzniká v kloubech, které již dříve byly postiženy nějakým patologickým procesem – vrozené vady kloubů (dysplázie), úrazy kloubů (prasklina v chrupavce, nitrokloubní zlomeniny kostí, podvrtnutí kloubu, poškození menisků), metabolická (cukrovka, dna) nebo zánětlivá onemocnění (revmatoidní artritida). Sekundární artrózou častěji trpí muži a spíše nastává pouze na jedné straně těla.

Mezi faktory, které ke gonartróze přispívají je vyšší věk, nadváha až obezita, pasivní životní styl, pasivní zaměstnání nebo úraz v minulosti. Jako následek úrazu se může objevit už v první dekádě po něm, např. po ruptuře vazů, menisků nebo po plastice předního zkříženého vazu v koleni.

Mechanismus vzniku

Co se v kloubu při artróze vlastně děje? Je to onemocnění progresivní, tedy postupně se zhoršující. Nejprve nastává poškození chrupavky, která kryje povrch kostí v kloubu. Chrupavka, která je normálně čirá se zakaluje a ztrácí schopnost vázat vodu. Schopnost nasáknout vodu je hlavní mechanismus, jak chrupavka pruží a tlumí nárazy při zátěži. Funguje jako nasáknutá houba, která při zatížení vodu postupně ztrácí a při odlehčení zase „nasákne“. Tahle její schopnost je při artróze narušená. Chrupavka postupně hrubne, její povrch je nerovný, dále se postupně rozpadá až může dojít k úplnému obnažení kosti pod ní, čímž se zužuje kloubní štěrbina. V kosti pak nastávají mikrofraktury, tvoří se cysty a na okrajích kloubních ploch vznikají kostní výrůstky, tzv. osteofyty. Změny nastávají i v kloubním pouzdru  a vnitřní výstelce kloubu, které jsou větším zdrojem příznaků než samotné poškození chrupavky.

Příznaky

Prvním příznakem bývá bolest kolenního kloubu. Zpočátku je důvodem hlavně zánět, zvýšený tlak v kloubu a zvýšené napětí svalů a svalových úponů v okolí kloubu. Bolest bývá tupá, pocitově v celém koleni, přerušovaná, objevuje se při zátěži a v klidu ustupuje. V klidu ale dochází k tuhnutí kloubu, které je potřeba rozchodit a asi do půl hodiny ustupuje.

Typická je právě ranní ztuhlost nebo ztuhlost po delším sezení, tzv. startovací bolest. Později kloub bolí i v klidu, omezuje se rozsah pohybu do natažení i pokrčení, může se objevit pocit nestability a podklesávání kloubu, křupání a drhnutí v kloubu, bolest na dotek, zhoršuje se a bolí chůze hlavně ze schodů nebo po nerovném terénu. Koleno později vlivem změny tvaru chrupavky a kostí mění postavení, nejčastěji do tvaru O, což může také zhoršovat bolest. Ve stádiu iritace může být koleno oteklé, červené, bolestivé na dotek.

Svaly na zadní straně stehna bývají ve zvýšeném napětí, mohou být až v kontraktuře, kdy pak koleno zůstává v mírném ohnutí a nelze ho plně natáhnout. Naopak čtyřhlavý sval stehenní na přední straně stehna bývá utlumený, oslabený, hlavně jeho vnitřní hlava.

Diagnostika

photo-Artóza-2

Artrózu kolene může lékař rozpoznat již z anamnézy, z popisu vašich příznaků, z vyšetření rozsahu pohybu, z palpačního (pohmatového) vyšetření. Provádí se také rentgen, na základě kterého rozlišujeme čtyři stupně artrózy podle šířky kloubní štěrbiny a výskytu kostních výrůstků a deformit. Závažnost nálezu na rentgenu a  příznaky se ale mohou velmi lišit. Příznaky mohou nastat mnohem dříve, než je cokoliv patrné na rentgenu, a naopak závažnější nález nemusí znamenat velkou bolest.

Léčba

První metodou volby je konzervativní léčba, kdy chceme zabránit nebo snížit progresi, zmírnit bolest, udržet pohyblivost kloubu, udržet až zlepšit sílu svalů, stabilitu kloubu.

Ve stádiu iritace je potřeba klid, většinou na 2–3 dny, možné je podat léky proti bolesti a zánětu. Důležitá jsou izometrická cvičení (zatínání svalů) pro udržení svalové hmoty, tedy např. propínání celé dolní končetiny vleže nebo vsedě, nebo cvičení v odlehčení, ve vodě, v závěsném systému nebo s dopomocí fyzioterapeuta. Možné je koleno odlehčit použitím francouzských berlí. Klid a odlehčení ale není dlouhodobé řešení artrózy.

Jakmile je to možné, je potřeba zařadit cvičení a snažit se o redukci hmotnosti (pokud je to u vás potřeba). Se cvičením se obraťte na fyzioterapeuta, ať už pracujícího na pojišťovnu, pokud vám lékař předepíše FT poukaz, nebo jako samoplátce, třeba na nás. Nebojte se lékaře na předepsání rehabilitace zeptat. S redukcí hmotnosti může pomoct nutriční terapeut.

Co se týče farmak, je možné použít lokálně masti s nestoroidními antiflogistiky (NSAID), tedy třeba s ibuprofenem, nebo hřejivé masti s kapsaicinem. Dále vám lékař může doporučit NSAID orálně, které jsou i protizánětlivé (např. s účinnou látkou ibuprofen), opioidy se nedoporučují. Do kloubu se mohou aplikovat protizánětlivé kortikoidy, tzv. opich kloubu. Účinek vpravení kyseliny hyaluronové do kloubu je diskutabilní a nedoporučuje se.

V krajním případě se pak přistupuje k operační léčbě, artroskopickému vyčištění kloubu v případě poškození menisků nebo přítomnosti volných těles v kloubu. V poslední řadě se provádí výměna kloubu – alloplastika, a to většinou celého kolenního kloubu, tzv. totální endoprotéza, TEP. I poté je naprosto nezbytné cvičení, protože operací proces uzdravení teprve začne.

Cvičení

Aktivní přístup k terapii je zásadní. Žádné masti, léky ani injekce nenahradí pohyb. Nejjednodušší variantou je chůze, především svižnější, střední intenzity (více než 100 kroků za minutu). Velmi vhodné je silové cvičení s nižší intenzitou, protože posílíte dolní končetiny a síla hlavně čtyřhlavého stehenního svalu je velmi důležitá. Dobré tedy může být cvičení jak s vlastní vahou, cvičení jógy, taichi, tak i zařazení odporových gum, činek, kettlebellů.

Při silovém cvičení pracujeme i s rozsahem pohybu, s mobilitou kloubů. Cvičení by mělo obsahovat i trénink rovnováhy, tedy cviky na jedné noze, na kladině, se zavřenýma očima, chůze po čáře. Odporový a silový trénink snižuje bolesti a zlepšuje funkci kloubu, zlepšuje vaši soběstačnost, výdrž, vzdálenost, kterou zvládnete ujít a další. Všechno tohle samozřejmě funguje i jako snížení rizika vzniku artrózy nebo alespoň oddálení jejího nástupu.

Nevhodné jsou cviky a sporty, kdy dochází k doskokům, nárazům, nebo jakákoliv aktivita, která váš stav zhoršuje. Snažte se proto najít takovou, která vás bude bavit, u které vydržíte, a navíc vám po ní bude lépe.

Z dalších fyzioterapeutických technik u nás využíváme mobilizaci kloubů dolní končetiny, techniky měkkých tkání pro ošetření svalů a krátkodobé zmírnění bolesti, tejpování pro snížení otoku a bolesti nebo ultrazvuk. Samozřejmostí je komplexní přístup, tedy neřešení pouze kolenního kloubu, ale celého člověka.

ig__icon
yt__icon
 Další naše cviky sledujte na našem Instagramu a Youtube kanále.

Problémy s koleny může kompenzovat
osobní trénink pod dohledem fyzioterapeuta.

akce

Nový seminář

Žena pohledem fyzioterapeuta

Chcete vědet vice o tomto semináři?

Prohlédnout